Jiří Kott

Ovoce noční

2014, básnická sbírka

obálka knížky

O okolnostech vzniku básní pro sbírku Ovoce noční se skvěle rozpovídal - v prologu i epilogu - jejich autor. Já bych rád přirovnal naše nepravidelná setkávání k jedinému roubu, z něhož jsme po poměrně dlouhé době sklidili ovoce, tedy již zmíněné Ovoce noční.

S Mirkem Kováříkem se znám od začátků svých básnických pokusů, svých juvenilií! Nebo spíše jakéhosi vnímání poezie, k němuž se mi otevřely pomyslné dveře mimo jiné skrze desku Vladimíra Mišíka, Mirka Kováříka & ETC - Pár tónů, které přebývají (vydáno 1989, nahráno 1980). Později, při osobním setkání (a následném večeru, z něhož mi dodnes zní v uších Ginsberg v Mirkově podání), jsem dostal pozvání do pořadu Zelené peří, vysílané tehdy Českým rozhlasem 2 - Praha. Potkali jsme se pak ještě několikrát v Praze, Šumperku, Prostějově… A právě při jedné z návštěv jsem jako drobný dárek dostal papír s básněmi, pod nimiž byl podepsán Jiří Kott. Vzpomínám si na to proto, že Mirkovy básně signované jiným jménem ve mně vyvolaly zmatek. Vůbec mi tehdy nedocházelo, na pozadí rozkvětu svobody, že byla doba, kdy bylo možné na základě svých přirozených tužeb „vyprojektovat celou škálu podnětů k postihu“, jak píše v úvodu knížky sám autor.

Ptát se, proč nechal básník svoji imaginární postavu přežít do dnešní doby, je nasnadě. Nabízí se ovšem snadná odpověď! Knížka Ovoce noční chce být, a je dokladem své doby; doby, jež jakýkoli náznak jinakosti citů dovedla neadekvátně trestat. Pseudonym lze v současnosti chápat také jako dobové memento; člověk se musel skrývat nejen před světem, svými láskami, přáteli, rodinou, ale mnohdy i sám před sebou.

Aleš Kauer, březen 2014

náhled knížky 1 náhled knížky 2

***

Dráždí mne pokora s jakou se rozednívá
v klenbách tvé touhy A přece dobře vím
Tvůj chléb už okoral a v jiných očích
už asi dávno nejsi tajemstvím

Co je v tvém pohledu že studí
lepkavou krásou lenivých údů převršen
Co nosíš v ramenou Co v hrudi
Pod lavinami ňader tě popíná krutý sen

Nenávidím tě obzore s hroznem
který ses pro mne z mlhy dálek vysekal
Máš sladkost v bobulích líbezně hebké hrany
a přece mezi námi leží nepřekročitelný kal

Nenávidím tě ledové vinobraní snadná stříži
ač se mi nabízíš a mazlivě se blížíš
a já se schyluji k té kalné řece a říkám Miluji
jen tak proudu aby neslyšelo ani moje šeptem rozpálené tělo

Jsem sám a to co zasily mé chamtivé naděje
To je má touha do níž jsem jat a drcen
Proč proč jenom s největším násilím
od tebe musím odhánět své srdce

Proč jenom v bahnech všeho tekutého
najdu tě perlo má ty na zapřenou něho
Proč v jednom jablku jež počlo červivět
dává mi nahlédnout do tváře celý svět

Odcházím odcházím z nečisté koupele
Odcházím po špičkách odcházím zbaběle
Ty ještě na konec a ještě po odchodu
nabízíš ošatku těch orosených plodů

Odcházím váhavě Odcházím ke kříži
a do tvých kalných vln už jiný nahlíží


Praha / 1953

„Knihy jsou schrány duchovních hostin, k nimž lze kdykoli přisednout“

několik otázek pro MIRKA KOVÁŘÍKA

Eexistuje v hodnocení poezie, ale i obecně v umění, nějaká objektivita?

Pokud je kritika vyslovena nepředpojatě a s čitelným argumentačním arsenálem, pak ano!

Zaznamenáváš ve svých básních prožité události? jsou pro tvé psaní vůbec důležité? nebo si "vystačíš" s vlastní fantazií?

Jsem především interpret poezie, začínal jsem v postadolescetním věku sice jako básník , ale záhy rozpoznal, že s daleko intenzívnějším prožitkem vstupuji do básní, které ve mně rezonují esencialitu vlastních prožitků a já je umím „rozžít“ jakoby ve stavu jejich zrodu. Interpret je spoluautor básně! K tomuto tvrzení jsem se nedopracoval snadno, ale pevně mu věřím!

Hraje v tvojí tvorbě nějakou roli náhoda?

Volně pokračuji v odpovědi předchozího tázání: to, jak jsem se k oněm interpretovaným textům dopracoval, bylo u některých věcí náhody, ale jsou autoři, u nichž jsem si jistý, že se jim nešlo vyhnout - takovými byli pro mne Whitman nebo Lorca,z českých určitě Jiří Karásek ze Lvovic. Každý jinak:Whitman nabízí nové dimenze lidské pospolitosti, Lorca je strůjcem emotivních erupcí lyrických jinotajů, Karásek mne oslovil odvahou být jiný životním i literárním stylem v době, kdy se to zdaleka nenosilo…

Je pro tvoje psaní důležitá hudba, výtvarné umění nebo jiný umělecký směr? a mají nějaký vliv na tvé psaní?

Virtuální realita pronikla v posledních dvou desetiletích do všeho a dala vzniku nové, často až nakažlivě inspirativní tvárlivosti. Stačí nahlédnout do databází bloggerů na internetu: v nich se myslím nejpřesvědčivěji obráží syntetické vidění, kde hudba, výtvarně transponovaná realita - od kreseb, fotografií až po videoklipy - často provází i poezii a překračuje žánrové normy, jak je znaly předchozí generace…

Ke kterým sbírkám a básníkům se rád vracíš, co hudebního tě v poslední době zaujalo, popřípadě jaká výstava?

Za bezesných nocí si říkávám Ortena, Zahradníčka, Hraběte…To jsou mé majáky v moři paměti. Převalují se pod nimi vlny veršů, po kterých se přesouvám na mělčiny polobdění a pak do hlubin spánku. Dlouho jsem o téhle možnosti ipermanentní cesty k sobě skrze poezii netušil, dnes ji mám spolehlivě vyzkoušenu…

Co mne zaujalo v hudební doméně? Především stylový svět „drum and bass“ s nekonečnou možností samplování. Nikdy jsem netušil, jak „barevně“ může takhle hudba znít a zvukově se třpytit souzněním i disonancí , a se vším tím pak se vhroutit do lidského těla – tepu, dechu, chůze…

Kniha jako artefakt. znamená to pro tebe něco?

Znamená pro mne všecko! Určitě to nejsou jenom napěchované police v mém bytě!. Knihy, které jsem si vybral a uznal za vhodné mít v doteku očí,cosi na způsob suvenýrů nasbíraných za zlých či lepších časů, ale především jistota nezapomenutelnosti, takové knihy jsou v pravém slova smyslu živoucí schrány duchovních hostin, k nimž lze kdykoli přisednout …

A virtuální kniha? jak se ti "listuje" v čtečce?

Nebudu asi první, kdo se nad stránkami čteček cítí zaskočen…Cosi podstatného jim chybí! Smyslovédoteky se zúžily na pouhý zrakový vjem, a to je pro mne – a vím, že nejenom pro mne! - žalostně málo… Věřím, že kniha dýchá, spoluprožívá se mnou i mé intimní chvíle a je kdykoli schopna otevřít se pro mne, aby ukojila můj hlad po pohlazení, byť „jenom“ písmeny…

Obálka a grafické zpracování Aleš Kauer, Použita písma Antique Ancienne a Candara, Vydáno nákladem 50 kusů, Počet stran 40, Svazek 15, Jihlava - Praha 2014, ISBN 978-80-904399-5-5