úvod                blo(k)

dEUS
a jejich krásné katastrofické vize

  

  

  

  

Asi v devadesátém třetím jsem zaznamenal singl Suds & Soda. Stylově naprosto odlišnou píseň od všeho, co tehdejší hudební svět nabízel. Dva kluci – Tom Barman a Stef Kamil Carlens – držíce se za ruce a řvouce slova refrénu, který mě naprosto usadil k zemi. Asi po třech měsících vpustila ještě tehdejší MTV do éteru jejich druhý singl - nazvaný Via. Zase ti dva kluci ruku v ruce, s jemnou provokací a neskutečnou energií. Kdo to je? Odkud jsou? Proč jsou tak jiní? Než jsem si stačil dohledat odpovědi, vyšel singl Hotellounge (by the death of me)…, sbalil jsem svoji poslední pětistovku na čtrnáct dnů života a utíkal si koupit debut Worst Case Scenario (1994). 

Jmenují se dEUS, a tehdy mi definovali škatulku alternativa. Na kytaru hráli střepy, plechovkami, smyčci. Výrazným a originálním způsobem bylo používání houslí. Jednalo se o dost slušný nářez, housle zde ale neměly být ty, které jej zjemní, ale naopak podtrhnou. dEUS, jak už logotyp jejich názvu napovídá, šli proti všem zažitým konvencím. Proto je Worst Case Scenario tak výjimečná. Dodnes ji řadím k tomu nejnápaditějšímu, co v devadesátých letech vyšlo. Vystopovat by se daly sympatické vlivy: Tomem Waitsem počínaje a konče třeba King Crimson. dEUS to ale přetavily po svém a vznikl z toho poměrně soudržný a neskutečně dynamický tvar, který ani po dvaceti letech neztratil nic ze své naléhavosti.

Jejich druhá deska In A Bar Under The Sea (1996) byla ale úplně jinde. Zněly sice dál střepy o struny. Housle si dál jely svůj rockový šraml. Kapelu ale opustila důležitá persóna Stef Kamil Carlens, který si později založil Moondog Jr. a ještě později skvělé a oceňované Zita Swoon. Tom Barman se už neměl koho držet, obklopil se novými muzikanty a počali se přiklánět k mainstreamu… Znovu se potvrzovala slova o debutu, na nějž máte celý život, kdežto na druhou desku jen dva tři roky… Z dEUS se stali sice dobří, ale nijak závratně vybočující alternativci. Sleduji jejich vývoj dodnes a mám je svým způsobem rád, novou desku Following Sea bych ale nejspíš doporučil k vínu z nějakého pozdního sběru - s výrazným odrůdovým charakterem, a k tomu zrající belgický sýr… 

AK, listopad 2012

   

 

 

 

 

 www.kauer.cz

© ZděS 2012