<<<  blo(k)

   

<<<  menu

   

 

 

Čtyři důvody proč žít

  

  Čau, pihovatej nose*, ještě než se s plnou parádou zabodnou paprsky slunce do našich těl, a kromě nosu to schytá i srdce, nabídnu ti výlov z toho nejzajímavějšího, co podle mého názoru nabídla hudební scéna od začátku roku 2014.

  

Wild Beasts - Present Tense

Nový zvuk Divokých zvířat je vzrušující, tajemný a ohrožující všechny moje smysly. Je to hudební manifest přítomné chvíle, kterému je nutné se oddat. Uspokojí tě, byť opožděně, ale o to vzletnější bude tvůj vrchol. Present Tense je jak pohozená hrst hlíny na čerstvém sněhu. Teatrálnost a skoro až barokní manýra v hlase Haydena Thorpea je rajcovně kastrující. Druhý zpěvák, Tom Fleming, to naopak svým barytonem uzemní, čímž podtrhne dvojjedinečný znak kapely. Na této nahrávce jsou krutě vytažené synty, za což vděčí nepochybně Brianu Enovi, který je podepsán jako co-producent. Je to hypnotizující a svádějící jako velkokvětý narcis. Z melodického potenciálu pocítíš sladkou tíhu v nadbřišku. A k tomu všemu se někde mezi písněmi přidrzle šklebí post punkový rozmar. Obzvlášť naléhavé jsou hypnotické beaty kolující v tělesném prostoru. Čtvrtá nahrávka těchto anglických elegánů je velmi komplexní i invenční.

 

Elbow - The Take Off And Landing Of Everything

Můžeš-li si vybrat, zamiluj se přesně v době, kdy Elbow vydávají novou desku, zajistíš si tak jedinečný soundtrack ke svým pocitům. Elbow je kapela, která se nežene vpřed objevováním nových zvuků a experimentováním s písňovými formami. Jde spíše o jemné progresivní sklony a chytrou lyričnost. Nemáš snad nic proti lyrice? Lyrika je totiž stav, který kašle na časoprostor, nezachycuje časovou následnost. Lyrika nestárne! Elbow, to je lyrika, která dokáže velmi elegantně rozvinout skladbu od klidných minimalistických začátků po vlny blaženého a melodického hluku. Tento manchesterský kvintet má za sebou šest alb, která se liší jen drobnými nuancemi. Což v tomto případě neva! Sound mi evokuje kapelu Genesis s Peterem Gabrielem, ale to jsme ještě oba tahali kačery v představách našich rodičů. Nicméně si někde stáhni třeba The Lamb Lies Down on Broadway z roku 1974 a poznáš, zač je toho loket. Konečným výsledkem je parádní sbírka alternativních písní s hlubokou rezonancí…

 

The War On Drugs - Lost in the Dream

Tolik patosu v názvu kapely a klišé v titulu mě v prvním momentě rozesmálo. Virtuální krabičku jsem obracel všemi směry, listoval v bookletu a ze všeho nejméně mě zaujal obal. Pak jsem četl kritiky a hrozně mi to smrdělo po chlapech. Pořád Springsteen a Dire Straits. A tak jsem se neustále ptal, kde jsou sakra ti The War On Drugs? Neztratili se mezi těmi mozoly dělníků rocku?

Hochu milý, tak takový emocionální rozpor mi přijde velmi roztomilý, protože odpověď zní - ne! Reverbované kytary a analogové syntezátory vytvářejí soumračnou melancholii. Zvuky se kroutí do nádherných tvarů. Akustická kytara, foukací harmonika a saxofon jsou světlem v tmavých hlubinách ztracených snů. Takže nevěř na virtuální hodnoty… 

 

Sun Kil Moon - Benji

Seatle nepamatuješ, ani celou tu garážově ukřičenou scénu, která cedila slova mezi zuby jako psí vzteklinu. Pak tu byly protipóly s podobným duchem, ale mnohem mnohem tišší. K nim patřila výborná kapela Red House Painters ze stáje 4AD. A právě frontman a workoholik s typicky americkým jménem Mark Kozelek je podepsán i pod šestou studiovkou Sun Kil Moon nazvanou Benji. Až si zapneš tuto nahrávku a sepne ti, pak se připrav na lehkou nevolnost. Brilantní, řemeslně dokonale dotažená nahrávka. Introspektivní příběhy jsou podivně uklidňující ve své upřímnosti. Jako by Kozelek četl ze svého deníku. Realita je někdy krutá k talentům. Zviditelňují se sprostí komedianti. Sračky mají svoje značky! Ale skutečný talent se skutečnou vnitřní složitostí se spektrem svých cynických, kousavě vtipných, bolestných… a já nevím jakých postřehů zůstane širšímu okruhu lidí utajen. Mrkni na mě, ať vím, že víš o čem mluvím!

 

Takže čau, pihovatej nose!* Poslouchej pozorně a přemýšlej. Tyto nahrávky se vyrovnávají se smutkem, smrtí, smutkem, tragédií, smutkem, láskou a v celé té prožité melancholii je tolik krásy, pravdy, ošklivosti, humoru, že existuje jen jedna jediná odpověď - jít ven a žít!

 

*verš Von Roháče

Aleš Kauer, duben 2014

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

   

<<<  blo(k)

   

<<<  menu

   

 www.kauer.cz

© ZděS 2014