<<<  blo(k)

   

<<<  menu

   

 

 

Dirty Projectors: Dirty Projectors

 

 

  

Dirty Projectors je dnes projekt jediného člověka - Davida Long-stretha. Eponymní deska vychází po pěti letech a pojednává o rozchodu s Amber Hoffmanovou, hudebnicí i partnerkou v jedné osobě. Umění vyvážit sebelítost, frustraci, melancholii a udržet v takto nastolené situaci vnitřní pnutí je složité. Komplikovaná struktura písní a jejich další rozbíjení má téměř masochistickou povahu. Psychosomatický otisk zapůsobil jedinečně. To neustálé překvapovaní a balancování na hraně samoúčelné rozervanosti je kuriózní atribut desky.

Když David Longstreth přišel loni v září po pěti letech s trackem Keep Your Name, bylo všem jasné, že deska bude úplně jiná, než byl zvuk indie-rockové kapely na minulé nahrávce Swing to Magellan (2012). Nové, drsně kolidující textury jsou slastně matoucí. Syntezátory v mnoha obměnách, bicí automaty a desítky dalších modulů tvoří dohromady jakýsi glitching puzzle, který vám nikdy nenabídne srozumitelný a snadno interpretovatelný obraz. Motivace poslechnout si desku znovu a pokusit se konkrétněji rozluštit emoce do ní vložené je proto velmi silná.

Jsem u vytržení z mnoha jednotlivostí. Například závěrečné kytarové sólo v Up In Hudson zní úchvatně arogantně a „nasraně“. Jako by se David po nějaké hádce zavřel v kůlně, natáhl struny na kus nalezeného dřeva, zapojil dráty, z trucu vybrnkával abstraktní tóny a už v životě nechtěl vidět žádnou ženskou. Ascent Through Clouds začíná jako docela nevinný love song, který se ale zvrhne v repetitivní sedmiminutovou koláž beatů a textu. Little Bubble budiž už dnes v březnu pasována na nejkrásnější píseň roku. Hudební textura této skladby mě nepřestává uchvacovat: „...jsem sám, chladné říjnové světlo na mě dopadá jako černá díra...“ Problém mám snad jen s „rádiovou“ Cool Your Heart s hostující D∆WN, trochu zacyklená věc, jež kontext nahrávky nikam neposouvá. Zachraňuje to závěrečná I See You, postavená na velkolepém zvuku varhan. Výčet dalších nuancí by mohl pokračovat…

Dirty Projectors je jeden z nejzajímavějších hudebních počinů posledních let. David Longstreth dokonale souzní s mojí vlastní představou o moderní alternativní hudbě. Je vkusný jak v nabízeném zvuku a v přesně dávkovaných melodiích, tak v rytmické nápaditosti a videích. Dirty Projectors na této nahrávce ukazují, že konec vztahu může vést k něčemu novému a vzrušujícímu.


                                                                                  Aleš Kauer, březen 2017

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

   

<<<  blo(k)

   

<<<  menu

   

 www.kauer.cz

© ZděS 2014