<<<  blo(k)

   

<<<  menu

   

 

 

             SIMPLY THE BEST

        ALBA 2017

 

 

 

Algiers - The Underside Of Power
Underside To Power je přímou reakcí na současné politické a sociální
klima. Primitivně elektronický puls Suicide, punkový vzdor
& soul of Motown v radikálním mixu.

 

Arca - Arca
Křeče elektronického zvuku, improvizovaný balet ztrácející se
v textuře venezuelských textů.

 

 

Dirty Projectors - Dirty Projectors
Z podvědomí se postupně klube zjištění, že všechny druhy bublin -
privátní nebo sociální - mohou být falešným komfortem. David Longstreth
o jedné takové Little Bubble svědčí na svém sólovém albu.

 

Four Tet - New Energy
Nové dílko Kierana Hebdena přistupuje ke zvuku strukturovaněji, je postaveno
na perkusivních harmonických texturách "tmavých dřevin", které ladně
splývají s elektronickou hudbou.

 

Jarvis Cocker & Chilly Gonzales - Room 29
Dva pokorní voyeuři nepokojně hledící do přeplněného pokoje č. 29.

 

King Krule - The OOZ
Album, které se těžko klasifikuje. The OOZ se každým poslechem zjevuje
novým způsobem. Archy Marshall si album sám produkoval, vytvořil hutný,
klaustrofobický zvuk. Není vůbec od věci postavit tohoto dvacetiletého
kluka vedle ostříleného veterána Toma Waitse. Oba se svým způsobem
noří do podsvětí svých představ, které mají nezpochybnitelnou kvalitu.
14. 2. v Roxy na viděnou.

 

 

Perfume Genius - No Shape
Aneb jak se dají jemně napadnout všechna hudební queer klišé.

 

Ryuichi Sakamoto - async
Ryuichi Sakamoto se po vážných zdravotních potížích vrátil s famózní
nahrávkou async. Zvukové textury, white noise, field recordings...
& nálady a dojmy hrané na piano. Pokud někdo posouvá hranice
Satieho estetiky, pak to bude nejspíš Sakamoto.

 

Sampha - Process
Nahrávce Process dominuje pozoruhodně zpracovaný smutek, ale víc
než o sebepoškozování jde o proces sebepoznávání.

 

Slowdive - Slowdive
Nevěřím na comebacky, žádný comeback není dost přesvědčivý. Výjimky
ale existují: Slowdive 2017, tohle je skutečně návrat ve velkém stylu,
navíc po dvaceti letech.

 

Vince Staples - Big Fish Theory
Bezútěšná lyrická brilantnost je v dokonalém rozporu k experimentální
produkci. Big Fish Theory je jedním z nejambicióznějších hip-hopových
alb roku 2017. Zvukově má tahle deska mnohem blíž k Evropě - přesněji
k Berlínu, než k USA - přesněji Atlantě.

 

Kate Tempest – Let Them Eat Chaos
Protože vzala hladinu oceánu a chrstla nám jí do ksichtu.

 

 

 

 

 

   

<<<  blo(k)

   

<<<  menu

   

 www.kauer.cz

© ZděS 2014