úvod             recenze

Doc. PhDr. František Všetička
Olomoucký den
15.dubna 200
6

Kauer: básně haiku
Forma japonské poezie v českém pojetí

Tříveršová básnická forma japonského původu o sedmnácti slabikách a rozvrženi na 5 + 7 + 5 slabik. To je haiku. Ve sbírce V haiku mezi platany se o tuto náročnou básnickou formu pokusil zábřežský tvůrce Aleš Kauer. Knihu, kterou si sám ilustroval i upravil, vydal vlastním nákladem vloni.

FRANTIŠEK VŠETIČKA

   Celou sbírku založil Kauer na symbióze básnického a výtvarné projevu. Větší část každé strany pokrývá obrázek vždy jiného platanu a k němu je přiřazeno haiku na shodné téma. V knize se tak básník snoubí s výtvarníkem.
   Původní japonské haiku není rýmováno. To proto, že japonština sama je maximálně hudební. Aleš Kauer podobně jako jiní (např. Lubomír Brožek) tento postup většinou přejímá. Čeština však bohužel není tak hudebně založená, aby původní jazykovou hudebnost nepotřebovala nahradit alespoň rýmem. Jinak řečeno: tam, kde Aleš Kauer svá haiku rýmuje, vytváří nejlepší básnická čísla sbírky. Například: „Touží plout s mraky / bože! nemít kořeny / odpluji taky.“ Nebo: „ve snu či bdění / kdo komu napoví zda / je nebo není.“
   Kauerova haiku však rým většinou postrádají. Autor jej někdy nahrazuje příbuznými zvukovými kvalitami, například hromaděním slov stejného původu a slov podobně znějících: „Zaplať platanům / platebním lístkem dubu / dluh mezidubí.“
   Uspořádáni sbírky je klasické, tradiční. Autor v ní uplatňuje kalendářní cyklus probíhající od jara do zimy. V jednom případě je tento roční oblouk sepjat dokonce v jediném trojverší: „V interiéru / zimního platanu sním / o jarosloví.“
   Jednotlivá haiku Kauerovy sbírky jsou navzájem svázána nejen kalendářním cyklem, ale i ústředním jednotícím tématem. To .je vyjádřeno v titulu sbírky, objevuje se ve většině básnických čísel (viz poslední dvě ukázky), výtvarně na obálce, na záložce, v tiráži i na každé stránce knihy. Aleš Kauer je neúnavně jednotný.
   Na vloženém listě připojil autor charakteristiku haiku. V souvislosti se svou výtvarnou profesí zdůraznil skutečnost, že haiku „spadá vjedno s vrcholem tušového malířství a kaligrafie“ a že „mnozí z nejznámějších básníků haiku byli malíři nebo zenbudhistickými mnichy“. V závorce připojuje dvě nejslavnější jména – Bašóa a Busona.
   Rok před knihou V haiku mezi platany vydal Kauer skládací leporelo s názvem Slova rybích kůstek (opět vlastním nákladem a se svými ilustracemi). Na rozdíl od cílevědomých haiku působí tyto veršované texty jako pouhopouhé hříčky. Další cesta vede jedině v haiku mezi platany, tedy do skutečné poezie.

Haiku je nejznámější. formou japonské poezie. Jde o lyrický útvar s přírodní tematikou, který tvoří zvukomalebné trojverší s počty slabik 5-7-5, dělící pauza a zařazovací slovo. Forma haiku vychází ze starší tradice básní renga („řazená báseň“), v 16. století se odlehčená varianta řazené básně (jap. haikai no renga) s důrazem na obrazotvornost stala oblíbeným druhem společenské zábavy. Prvním významným básníkem této formy poezie byl Macuo Bašó (1644-94). Dalšími byli Vosa Buson (1716-83), Kobayashi Issa (1763-1824) a Masaoka Shiki (1867-1902).

      

 www.kauer.cz

© ZděS 2009