úvod             recenze

Krištof Bohdan
(29. října 2010)

   

   

Večer potulné akademie ovládli Šumperáci
   

Večer potulné akademie s podtitulem Uši a vítr nabídl v brněnském klubu Boro nefalšovaný undergroundový večer. Klasický sestupný vchod do sklepního prostoru asi nikoho nenechal na pochybách o co že tady půjde. Kulisa otřískaných a počmáraných zdí klubu nabízí každý týden prostor mladým kapelám a básníkům. Dramaturgie těchto skvělých večerů je v rukách Jaroslava Erika Friče. Na svátek republiky pozval několik múzicky zaměřených tvůrců ze Šumperka a vyznal se z velkého obdivu k jejich tvorbě a místu, neboť sám pochází z přilehlé vesnice Horní Libina.

V sekci Uši byla ke slyšení poezie Jiřího Jílka a Aleše Kauera. Kauer, který se ostatně interpretací Jiřího Jílka zabývá již několik let, představil jeho poezii v Šumperku, Opavě, Olomouci a nyní i v Brně. Je to poezie zádumčivá, písmácká, obrazná, nepodléhající času, „ani barvě vlasu“, budu-li citovat Kauera, který v zápětí přednesl své dva obsáhlejší cykly Vítr vítr a zase vítr a pohansky zabarvenou skicu Eunuch strážných nocí. Kauer dokáže vtáhnout do „děje“ bez okolního cirkusu a strhnout samotnou interpretací.

Sekci Vítr se prohnala mladá šumperská banda Flower Power (http://bandzone.cz/flowerpower), oproti znojemským vazbícím Perihelium, zněli jako výsostně intelektuálský band mající kořeny v tom nejpoctivějším z let šedesátých a sedmdesátých. Odkazy na The Doors, The Who jsou nepřeslechnutelné. Nový zpěvák tady odehrál jeden ze svých prvních koncertů, bylo vtipné sledovat jak plave v textu, jak se noří a ztrácí za papírem, na síle výpovědi to ale neubíralo. Výrazným rysem kapely je zvuk hammondek v podání Vojtěcha Šeligy, vidět jeho “kočičí staccata“ je opravdu zážitek, ostatně každý z kluků (Mlček, Morávek, Pavlů) je výraznou osobností. Dokonce ani klasika Break On Through, nevyčnívala ze setu jejich autorské tvorby.

      

 www.kauer.cz

© ZděS 2010