von Roháč

Nočňátko & smrtihlav

2012, básnická sbírka, vyprodáno

obálka knížky

Von Roháč je vyvolávač násilných obrazů - „kdyby mi tak/ namísto srdce/ vyrostla třetí hnáta/ s okovanou botou“. V jeho poezii se vlastně jedná „pouze“ o slet obrazů (skoro jako u dobrého filmu), které v konečném nazření utvářejí originální pohled na věc či situaci - „když hladovím/ roztáhnu prsty/ ta jáma/ je zástup/ žebřík tváří/ nevidím víc/ než penisy“. V poezii von Roháče hraje velkou roli slovo, expresivně a „novotvárně“ zabarvené, které často tvoří jediný verš, jímž je schopen dotvořit situaci a vyhnout se tak „lopatnické“ mnohomluvnosti. Jen pro zvukové dobarvení lze nabídnout - čarokřižník, mozkožer, lopatnický mozol, šemetný topánek, nebo titul Nočňátko… Strohost ve verši, rytmus a skřek slova, ale i klipovitost s důrazem na druhou dobu, tedy metaforu s výbuchem imaginace, jsou, paradoxně, pevným stavebním prvkem jeho poezie.

A.K.

náhled knížky 1 náhled knížky 2 náhled knížky 3 náhled knížky 4

von Roháč
/k.bieblovi/

čau
pihovatej nose na skle
díváš se do přístavu
počítáš lodě
ta odnáší tě na Borneo a Jávu
ta do zelený laguny
plný ještěrek
a omakaných krabů
jen sedíš
počítáš na prstech
jedný ruky
víc neumíš
víc po tobě
nikdo ani nechce
kůži máš spálenou
terpentýnem
směješ se dvěma zuby
jsou bílý
jako čínskej porcelán
a když je líbám
drolí se
jak sádra
víš o kom
si snívám
když do sasanky mořský
zapletou se mi nohy
a
ruce zrůžoví
inkoustem
pochroumaný sépie?
do arabesky kreslím
tvoje
jméno
špinavým nehtem

von Roháč
*

hledám tě
co víc
když hledíš
do krajiny
šedomodrým okem
měříš
listy lopuchů
a směr
větru
podle listoví
co víc
když mlčíš
a já čekám čekám
jako zlomená střelka
na východ

kresba von Roháč, grafická úprava a sazba Aleš Kauer, vysázeno písmem střešovické písmolijny - Antique Ancienne, Svazek 10, Jihlava - Praha 2012