Adam Suchý

Adam Suchý (*1974), narozen v Olomouci. Po maturitě na šumperském gymnáziu nastoupil na Lékařskou fakultu UP v Olomouci. Studia medicíny nedokončil, v roce 1998 absolvoval na Filosofické fakultě UP obor žurnalistika, v roce 2003 tamtéž obor psychologie. Je členem Obce spisovatelů a Syndikátu novinářů ČR. Za debutovou sbírku Fifolení byl nominován na Cenu Jiřího Ortena.

Podívejme se na tvorbu básníků z úhlu jejich profesí. Někteří ji uplatňují ve své tvorbě neobyčejně nápaditě; v této souvislosti lze připomenout např. texty lékaře a básníka Norberta Holuba, zabývajícího se psychopatologií života a díla umělců. Adam Suchý, jako psycholog, se v debutu Fifolení (1993) nezapře, a proč také, když psychologií dokáže podepřít klenbu mezi tělem a duší a bránou duše dojít k mýtu těla s magickou diagnózou: „Ajfelovka je názorným / příkladem hormonálních / pochodů v těle chlapce“. Titul Fifolení svádí k infantilní žvatlavosti, hravosti, vytváří dojem andělské jednoduchosti. Avšak hned úvodní verše znepokojí, vyloudí celou stupnici nálad, od detailně erotické obraznosti až po tichou prosbu o odpuštění. Sex a svědomí v nekonečném sváru mnoha variací: „Lžu / A slyším / jak mi děkuješ…/…Lžu / že nemáš zač“. „Zas černočerno / a polověrno bylo…“ – co tedy zbývá básníkovi v tak zoufalé nejednoznačnosti? Propít se až ke dnu lihového světa? Zešílet v bezbřehé ulhanosti přírody? Jednoznačnou odpověď nabízí teprve v samém závěru sbírky „Když všechna Když ti lezou krkem / A vůbec nestrádáš / duševním hubnutím / pak bylo by lze / vnitřní pocit / vyjádřit silným krknutím“.

Druhá sbírka je koncepčně sevřenější, jedná se o fotograficko-básnickou knihu Kančí les / Sudéta (1997) - poetické zpracování příběhu Sudet, vycházející v české a německé verzi. Na vydání knihy navazovala putovní výstava Kančí les, prezentující fotografie autorů podílejících se na výtvarném obsahu (Eva Vychodilová a Rostislav Berka).

Adam Suchý dále publikuje poezii už „jen“ časopisecky (Psí víno, Aluze, Texty). Je zastoupen v almanaších Země žulových křížů (2000) a Před hradbami noci (2004). Znám je také jako textař (Maya, Kerndl). A v neposlední řadě je autorem psychologicko-odborných publikací, např. Mediální zlo – mýty a realita (2007).