Bořivoj Kopic:
Duch se sekrecí v těle
Knížka Bakelitový svět vychází v nakladatelství Kniha Zlín zásluhou básníka Pavla Petra, jenž předkládá dosud nejobsáhlejší výbor z díla Bořivoje Kopice (*7. září 1931 v Hradci Králové).
Bořivoj Kopic prožil mládí na Podkarpatské Rusi, na Vysočině, v Jeseníkách (je spjat s městy Třebíč a Jeseník). Po maturitě studoval filozofii a historii v Brně. V roce 1954 se definitivně přestěhoval do Prahy. Morava však zůstala inspiračním zdrojem veškeré jeho poetické tvorby, ale později i pramenem rozjitřené bolesti. Věčné přemítání, zda navštívit nebo nenavštívit místa, „kde ještě moje maminka byla k světu, čilá…“, prozrazují hluboce zakořeněný vztah k místu a z něj plynoucí strach z případné konfrontace.
Bořivoj Kopic je famózní neuropatik. Deník v závěru Bakelitového světa má charakter brutálně pronikavé inteligence Divišových záznamů! Je naprosto přesný ve formulacích, je schopen odkrýt civilizační nános až k průhlednosti. Jeho život – permanentní stav vytržení dvojího druhu (duchovního a sexuálního) – „nic mezi tím“... má sebezničující rozpětí. Východiska téměř neexistují. Odvolává se k svrchované rustikálnosti, ale zároveň vše popírá drsně upřímnou „ódou“ městského člověka - „začínám nepostrádat přírodu… já vlastně již přírodu nepotřebuji“. V tom popření je ale jiskra zážehu. Kopicovo dílo lze tedy vnímat prizmatem tohoto paradoxu!
Básník miloval své milování, až se mu v roce 1982 stalo osudným. Byl ve svém pražském bytě zavražděn náhodným mladíkem, se kterým se tu noc seznámil. Přestože se Kopicův vrah dobrovolně přihlásil na policii, byla jeho smrt později opředena mnoha legendami (ta o uřezané básníkově hlavě vhozené do Vltavy?!)…
Aleš Kauer, červen 2010