Orokie Okoth - Afriboy
(* 1979, Uganda)
Dopřejme si čistého vína. Výtvarníci zaměřující svůj úhel pohledu na stejnopohlavní erotiku jsou vesměs zbytečně konkrétní, detailní a výsledkem je často, alespoň pro mne, jakási oplzlá kýčovitost. Systematičtěji pátrám po novějších tvářích zabývajících se náznaky adolescentní erotiky a nejsem schopen se hnout z místa. Winston Chmielinsky, představený v únoru, je vzácnou výjimkou. Lehkost náznaku, v němž bylo vše podstatné, dokázal naposledy naplnit snad jen Jean Cocteau.
Ale to jen okrajově zaznamenávám myšlenkové pochody a vzdychám tak trochu nepatřičně v úvodu Orokie Okotha, protože tento Afričan, narozený u Viktoriina jezera v Ugandě roku 1979, k výše popsanému rozhodně nepatří. Barevnost jeho děl - vyplývající z prostředí, ve kterém žije - je fascinující. I analfabet by poznal, že tyto kresby nepocházejí z Evropy ani Ameriky. Že jejich poselství je hlubší, protože těsně srostlé s přírodním řádem. Jsou evokací jednoduchých rytmů a posvátných symbolů. Erotika mezi těmi černými hochy je zhmotněná touha, které nelze uniknout ani do hlubokých afrických pouští.
Nejzajímavější částí jeho tvorby jsou takzvané Notebooky (více lze dohledat na jeho stránkách, viz odkazy níže), kde si můžete libovolně listovat autorskými knížkami Yellow Molleskin, Black Molleskin I a II atd. Jsou plné intimnosti, rituálů, poezie, krásných černých těl na barevném pozadí africké přírody…
Aleš Kauer, duben 2011
