MDNah

Psát o Madonně v dnešní době bez ironie už možná ani nelze. Pokusím se povznést. Aktuální album MDNA mě celkem baví a já si kladu otázku - proč, když je chvílemi tak přehnaně rozjuchané, často infantilní a pro Madonnu typicky nesourodé? S tím zápasím vlastně odjakživa, protože co živ jsem, Madonna desky vydává. Říkám ale na rovinu, že její odrhovačky a alba z osmdesátých a počátku devadesátých let mám celkem rád. Všechny ty Lucky Star, La Isla Bonita, Like a Prayer, všechny ty přiznané kýče, v nichž je Madonna Madonnou.

V devadesátých letech se ale z ničeho nic objevila s písněmi Justify My Love nebo Vogue. A to už nebyl jen roztančený parket a kluci v mrkváčích s nevinným kukučem, ale svalnatci na podpatcích a s bičem, černoši v latexu a s dlouhými plazany... Pak vyšla Erotika, kde se objevuje krásná trip-hopová Secred Garden. Na výbornou desku Bedtime Stories jí složila titulní píseň Björk. Na I Want You spolupracovala s Massive Attack. Potom spolupráce s přeceňovaným producentem Williamem Orbitem na desce Ray Of Light. Bylo to jasné; Madonna se stala matkou a chtěla se v devadesátých letech vymanit ze všech svých prohřešků a být konečně umělkyní, brrr... Velkou výhodou je, že se jí to nepovedlo. Od devadesátých let stojí chytře na dvou březích – jednou nohou ve sféře umělecké a bere vše z aktuálních trendů, druhou nohou si drží to své hitově-popové pozlátko, takže se de facto nabízí všem – tím se ale v novém tisíciletí z jejích nahrávek začali stávat ještě nesourodější mutanti s nejasným postojem.

Přesuňme se ale o dekádu blíže. MDNA je dvanáctá řadovka. A mně začíná pomalu vadit, když se za každou cenu snaží být aktuální i ve svých třiapadesáti letech. Klip ke Girl Gone Wild je po skvělých videích z devadesátých let jen hloupě sexistickým, infantilně poskakujícím a tedy nechtěně směšným blábolem. Pak je tu song číslo dvě: Gang Bang, který jsem si po prvním poslechu musel zopakovat, a kdyby nebyl tak zbytečně natahovaný, tak si jej snad i oblíbím. A končím u čtyřky, kde je jasný budoucí hit Turn Up The Radio, a to je přesně to, co chci dnes od Madonny slyšet: přiznaný hit, skvěle vyprodukovaný kýč, protože v tom je svá a nejpřesvědčivější. Bohužel je na desce jediný.