Někdejší bůh s uhlovými vlasy - Brett Anderson

Před Liamem, Noelem, dokonce i před Jarvisem tady byl Brett Anderson, Bůh s uhlovými vlasy a hubenou tváří, v polyesterové košili, odhaleným pupíkem a rozepnutými kalhotami. Dokonalý frontman kapely Suede, která pravděpodobně nakopla celý ten britpopový boom, a to jak hudebně, tak esteticky. Omamný půvab mládí, krása, drogy, destrukce… vše ve jménu vznešenosti. Tito anti-hrdinové se smyslem pro poezii se učili z alb Bowieho a The Smiths, aby jednoho dne roku 1992 byli katapultováni na vrchol UK indie žebříčku. K Andersonovi musím ale jedním dechem dosadit další významné jméno - Bernard Buttler, bez něhož by hudba Suede neexistovala. Tyto dvě výrazné individuality vydržely pospolu pouze dvě alba: Suede (1993), Dog Man Star (1994) a singl Stay Together (1994). Derek Jarman jim těsně před svou smrtí natočil pár klipů a úžasný živý záznam. Za zmínku jistě stojí i dvoj CD b-stran singlů Sci-Fi Lullabies (1997). tímto výčtem bych vlastně mohl skončit, a přestože po odchodu Buttlera zněli Suede dál, už nikdy nebyli těmi Suede jako na počátku let devadesátých. Definitevně se rozpadají až v roce 2002 a od té doby vydává Brett Anderson alba sólově. Čtvrté Black Rainbows vyšlo na podzim 2011 a..., raději se o něm nebudu rozepisovat…