Tři krásné hudební sebevraždy
Twin Peaks
Twin Peaks jsem potkal na you tube, když jsem procházel nějaké živé záznamy kapel z letních festivalů. Byla to zvuková nirvána, poslouchat garážový lo-fi zvuk této kapely. Pak jsem viděl dva skvělé oficiální klipy, a nakonec jsem si sehnal nahrávku s krásným názvem Sunken.
Kterýkoli song by mohl být hymnou posledního dne ve škole. Nebo prvního prázdninového odpoledne, kdy ze sebe strháváte oblečení včetně plavek a skáčete v horkém letním dni do vody. Kdyby tyto kluky slyšel Iggy, skočil by za nimi po hlavě!
These New Puritans
Nahrávku Field of Reeds britských These New Puritans, kterým se během pěti let podařilo vydat tři zřetelně různorodá alba, aniž by ztratili důvěru posluchačů i kritiky, obléhají těžko identifikovatelné zvuky. Jako by byla natočená v noci, mluvila ze sna, zjevovala bytosti lynchovského charakteru a zbavovala pocitu nevinnosti. Při poslechu Field of Reeds se v hlavě odehrávají dost divné věci. Pustit si desku večer v osamoceném bytě - asi bych si nebyl jistý vůbec ničím…
MGMT
Popaři MGMT se rozhodli spáchat hudební sebevraždu a jít po stopách Marka Hollise a zbylých géniů z kapely Talk Talk. Nebo znovu proklestit zarůstající cestu Seržanta Pepře. Nebo jet po úzkokolejce The Levellers a mávat zběsile Hello Pigs! Ale možná se taky nechali strhnout chlapeckým výkřikem C´Mon Kids anglických Boo Radleys. Všechny výše zmiňované desky jsou geniální tím, jak vykolejily a nebály se to napálit do davu svých fanoušků a vyrazit jim minimálně tři zuby!
Musí to být asi opruz, být na koncertech v refrénech zaskakován davem. Obzvlášť, když umíte napsat hitovou píseň. A MGMT těch skvělých vypalovaček mají dvě alba. Je tedy legitimní, že na té třetí desce přitáhli páku k sobě a v nejprudším stoupání se katapultovali do prostoru, který je velmi, velmi vyhraněný. Vlastně jim naprosto rozumím. Na této bezejmenné desce se není čeho chytit. Pouze letíte dolů a sledujete ubíhající a ubývající prostor. Vše se zužuje z široké psychedelické mantry do prostoru hluboké a úzké louže, která vás ještě jakž takž může zachránit. Jenomže už při skladbě I Love You Too, Death, je vám nad slunce jasné, jak to skončí…
Aleš Kauer, říjen 2013