Owen Pallett:
In Conflict

Je předčasné tvrdit, že Owen Pallett novou deskou s krásným názvem In Conflict překonal všechno, co dosud stvořil, a to i pod značkou Final Fantasy. Nadšení, že slyším nového Owena, nesmí přebít fakta. A ta jsou, jednoduše řečeno, přímočařejší a popovější. Ten nános lesku ovšem nechci stírat. Nechť lpí na jeho hudbě jak make-up na tváři, protože Owen Pallett je stále dostatečně rafinovaný a akorátně přístupný.

Pallett, to je paleta dynamických melodií, zvratů a rytmických pokušení. Jeho zacházení s dynamikou je velmi nápadité, a nápadné už tím, že to dnes skoro nikdo nedělá. Ten odliv a příliv dotvářejí smyčce a orchestrální vyhrávky – mimochodem nahrané Českou filharmonií. Abstraktní elektronické zvuky hudbu posouvají k současnosti. Konfrontace se „sladkostí“ smyčců je vždy přiměřená a promyšlená. Jako klasický skladatel vytváří gradující textury, s lyrickou naléhavostí kolísá mezi osobním a veřejným. Vokál je jemně zastřený a sytý. Melancholické sloky se vrhají do konfliktu po hlavě, avšak nikoli „polopatě“. Texty, alespoň co jsem schopen postřehnout, jsou poměrně složitým introspektivním autoportrétem. Zatímco na debutu jsme sledovali eskapády mladého farmáře Lewise, na novince jde v prvé řadě o Owena. Dokládá to hned úvodním povzdechem „Nikdy nebudu mít děti…“ Následná spirála emocí do nitra sebe sama se zdá být bezedná.

Strhující, podobně jako na předchozí desce, je závěrečný trojlístek. Konkrétně The Riverbed s ostrými houslovými staccaty a údernými beaty. V následující Infernal Fantasy se těla dotýkají ohně a naznačují, že žádné uspokojení nezažene touhu! Soldiers Rock je jak ozvěna Walta Whitmana. Naše srdce nebudou naplněna, dokud nebudou raněna…

Zvedni krvavou ruku, příteli, a polož ji kolem ramen svého milence!