Foxygen:
Peace, Magic & Travesty

Sam France a Jonathan Rado vybrakovali po třetí mámin šatník a v zadním koutu, až tam, kde se ukládají klenoty, objevili sólové desky Jima Morrisona, Velvety a nějakou psychedelii šedesátých let. Při hledání sebe & inspirace se prohulili do druhého dne. Sam se probudil s podprsenkou, halenkou, legínami, rozmazanou rtěnkou a s podpatky vratkými jak sny o mužích. Jonathan měl šikmo nalepený knír, čupřinu s vodovou ondulací a cucflek na krku..., ...který zůstane záhadou a tušením (ne)jistých souvislostí. Klukům se tyto role zalíbily. Vše je zdokumentováno v klipech, které hýří nadsázkou a humorem. A zejména How Can You Really patří k tomu nejlepšímu, co bylo letos ke shlédnutí. Ano, obrovskou devizou desky ...And Star Power je právě humor, stylizace a ten typicky rockový ukazovák vztyčený do nebe jak posvátný falus.

Deska, na níž dominuje vintage estetika, začíná docela nevinně. Po intru Star Power Airlines následují dvě singlové písně How Can You Really a Coulda Been My Love. Čtvrtý track Cosmic Vibration je prvním z dokonalých převtělení Jima Morrisona v nejlepší formě. Suita Star Power se zvrhne ve Velvetovské běsnění a v třetí části Star Power III. What Are We Good For si Samův hlas spletete s Lou Reedovým. Tato deska je zkrátka dokonalým travesty show období Flower Power. To je koncept, s nímž se počítá a který je v jednotlivostech velmi přesvědčivý. Deska má ovšem hodinu a dvaadvacet minut, což vnímám jako další vtípek do mozaiky, protože při pročítání recenzí zahraničních webů na minulou nahrávku We Are the 21st Century Ambassadors of Peace & Magic (2012) často zněl povzdech nad tím, jak krátká je. (Měla něco málo přes třicet minut.) Sam a Jonathan do toho tedy opět hrábli po svém a nabídli tuto velkou žranici. Potud opět humor. Faktem ovšem je, že závěr je rozvleklý a utápějící se v samoúčelných zvukových orgiích bez výraznějšího nápadu. Trochu jako další naschvál. Nutno ale dodat, že je mi tento komerční škrt více než sympatický.