Indian Summer
Léto a hudba - věčně nedonošené téma. Potvrzuje to také jihlavské náměstí, samo o sobě kuriózní místo, šapitó i pro ty, kdo nechtějí hrát šašky. Začátkem prázdnin přijíždí lunapark. Hulákající rádia zde mají své pravidelné menstruační dny. Plápola-jící markýza s tváří Michala Davida zastiňovala kostel sv. Ignáce. Pak jsou tu hasiči, kterým vůbec nerozumím, ale ti kluci aspoň něco dělají. Úžasné jsou srazy veteránů, skanzen kuriozit, jimž vždycky hraje „bestofka" Phila Collinse. A koncem prázdnin takové ty rockové tříakordovky, které nudí už jen z podstaty a které snad mají nalákat mládež? Ach! Čtvrteční dechovky jsou mi naprosto vzdáleny, ale plně chápu jejich význam. Nevysmívám se tomu všemu, jen popisuji bolest vlastního břicha. Říkám si, že je to asi tím priorem, a mám hned chuť podepsat nějakou další petici za jeho zbourání, tím spíš, když se někdo odváží o něm mluvit jako o památce!
Ale k tématu léto & hudba. Zadáte-li na you tube něco v souvislosti s létem, vyjedou vám nepoměrně prsaté holky (tedy nepoměrné k svému vlastnímu tělu) v barevných plavkách u blankytného moře, sluníčko a pláž, všechny tančí a všechny se usmívají, jako kdyby byly úplně hloupé. Je to neupřímné a zároveň samoponižující. Ale! Hrábneme-li trochu pod splašky kanálu you tube, zjistíme, že těch skvělých letních písní, které si lze dohledat a k nimž se lze vracet nejen každé léto, je hned několik. Měl-li bych popsat, čím jsou ony níže zmíněné skladby letní, dostal bych se do vlastní pasti. Subjektivita je ale osobitý prostor a nepotřebuje zvláštní popis.
Proleťme se létem a začněme klasikami! Indian Summer, nejkrá-snější píseň o pozdním létě Jima Morrisona, Summertime Janis Joplin, California milované Joni Mitchel, Garden nebo River (nejlépe obě) od PJ Harvey. Z mladších nepochybně The Drums s letním výkřikem i klipem Let´s go Surfing a moje letošní favoritka Fatima Yamaha a její Love Invaders. Každé léto poslouchám vynikající desku Memorial Beach od A-ha, druhý disk z trojdiskové Emancipation geniálního Prince. Migrations of Glass od Desertshore zní, jako když se koukáte broušeným sklem do pozdně letního slunce, beze slov samozřejmě. Když všichni odjedou na dovolenou a já zůstávám ve své samotě, dostane se pokaždé na CD Absent Friends Neila Hannona aka The Divine Comedy. Chybět nemohou Tindersticks a jejich deska Curtains, vlnící se jako dlouhý závěs v letním večeru. Neobejdu se bez Arcade Fire a jejich kontrapunktu - Funeral. Nepostradatelná geniální deska The Age Of Naples od Coil budiž doporučením pouze pro otrlé summerfily.
Aleš Kauer, srpen 2016