Car Seat Headrest - Twin Fantasy (Face to Face), (Mirror to Mirror)

"Byli jsme trosky předtím, než jsme do sebe narazili." Will Toledo

O Willu Toledovi (1992) aka Car Seat Headrest se hustě psalo už v době vydání předchozí desky Teens of Denial (2016). Nahrávku jsem tehdy poslouchal a v duchu si říkal - další šikovný kluk s kytarou, dobrým hlasem a skvělými nápady. Nechal jsem ho ale být a už se k němu nevracel, protože… rocková muzika! Když jsem zpozoroval, že vydává novinku, čekal jsem nejdřív na reakce. Ty byly přehnaně pozitivní, což ovšem ještě nic neznamená.

Při načtení mp3 jsem se zděsil. Druhá skladba má třináct minut! A předposlední devátá rovnou šestnáct... Řekněme si to upřímně: těch písniček, v klasickém rockovém obsazení, jejichž stopáž přesáhla deset minut a které by se daly poslouchat i po páté minutě, není zase tak moc. Čtu ale další ohlasy a nechávám se unášet na jejich vlně. Znovu postupně podléhám Toledovu frackovitě mutujícímu vokálu. Track jedna: My Boy (Twin Fantasy) - pěkná melodie… Zvednu oči od knížky, ale začítám se dál. Track dva: Beach Life-In-Death... a tady někde to začíná, odkládáte knížku a plnou palbou těchto třinácti minut se necháváte unášet v nekonečných proměnách a přívalech. Refrén: „The ocean washed over your grave / The ocean washed open your grave“ už letos nepustím z hlavy! A když se pak v drobné variaci objeví znovu ve Famous Prophets (Stars), s vědomím jisté rozkoše ničíte reproduktory hlukem... Ano, všechny pocity se mohou kdykoli znovu vynořit bez ohledu na to, jak hluboko je potopíte.

Will Toledo je talentovaný sympaťák, který usínal na deskách Pavement, Dinosaur Jr., Sparklehorse a s dalšími lo-fi hrdiny devadesátých let. Will Toledo je megaloman, usuzuji nejen podle stopáží jeho alb. V roce 2010 zveřejnil na svém Bandcampu hned čtyři debutové desky. Rok na to následovaly další dvě nahrávky, psal se rok 2011 a mezi nimi je mimochodem i aktuální Twin Fantasy... Ano, kompletní Twin Fantasy s podtitulem Mirror to Mirror byla nahrána už v roce 2011! To, o čem se tady aktuálně hádáme, je tedy předělávka vlastního alba. A aby se to nepletlo, nese dovětek Face to Face. Willovi bylo 19 let, zvolil si motiv dvojčete jako emocionální odkaz k stejnému pohlaví. Toto album zachycuje bolest při realizaci rozdílů mezi fantazií a realitou.

Původní deska Twin Fantasy (Mirror to Mirror) je už sama o sobě událostí, jež ovšem zapadla, protože nebyly ty správné konstelace. Syrový zvuk nahrávky (nahráno snad někde na toaletě) je kuriózní. Asertivita, drsná instrumentace a celkový „bordel“ kolidují s ambiciózností skladeb. Slova se topí ve „špatném“ zvuku a ten se pere se zmatkem mladých lásek a vlastní sexuality: „Předstíral jsem, že jsem opilý, / abych se mohl věšet na své nejhezčí kamarády.“ Toledovo rozhodnutí přepracovat tuto nahrávku spočívalo v odhodlání dokončit ji, protože podle něj nebyla nikdy dodělaná; těžko říct, proč ji tehdy vydával. „Je to vývoj, ne remake!“ tvrdí Will. Srovnávání se však nelze vyhnout, už jen proto, že je tato situace neobvyklá. A pro mě osobně fascinující hned z několika důvodů. Umělec obecně se ke svým starším věcem chová macešsky a mnohdy se k nim nezná vůbec. Je tedy s podivem, že Toledo nedal přednost novému materiálu, ale věnoval takovou pozornost tomu starému. A za druhé je úžasné sledovat rozdíly. Deska má totiž téměř totožnou instrumentaci. Znovu stojíte u vytržení při zjištění, co všechno dokáže zvuk. A jak zní neznámá kapela z garáže a ta, která čerstvě vstoupila do studia a je najednou slavná.

Studiová produkce aktuální nahrávce naštěstí neublížila. Desku spíše pročistila a projasnila, i nadále si zachovává poctivé a syrové emoce originálu. Pro srovnání je ale výborné poslechnout si obě. (Nahrávku jsem objevil na Youtube, nabízím ke srovnání pod textem.)