King Krule: Man Alive!

„Nemám rameno, na kterém bych se mohl vybrečet.“

King Krule aka Archy Marshall přišli letos s třetí velkou deskou nazvanou Man Alive! A je to trýznivý zážitek. Těžko jsem se do této nahrávky nabourával. To, co mám na tomto albu nejraději, a vlastně na veškeré hudbě Archy Marshala, je jeho velmi abstraktní přístup k problémům, tématům, hudbě. Nabídne mi obrovský prostor, ale je zároveň přesvědčivý a autentický v tom, co dělá. Dovede mě dráždit, donutit k nejpozornějšímu poslechu, dohledávat si souvislosti, rozebírat slova a vychutnávat atmosféru konkrétních desek. Man Alive! Je rozhodně nejméně přístupná nahrávka v jeho dosavadní diskografii.

Když jsem King Krule viděl v Roxy v roce 2018, napsal jsem na FB s humorem „... mimochodem jsem se dočkal všech rockových klišé, která jsem chtěl jednou prožít naživo: Saxofonista mi z pódia málem skočil do náruče, kluci se do sebe pustili přímo na pódiu, Archy fláknul kytarou o zem a bubeník hodil paličky do davu. King Krule předvedli strhující výkon. Provětrali klaustrofobický opar poslední desky (The Ozz) a narvali to přímo do nás. Možná jeden z nejlepších koncertů, jaký jsem za poslední dobu zažil. Archy je King!“ Po těch dvou letech mi to připadá skoro nemístné. O radosti na Man Alive! nemůže být ani řeč.

King Krule dokáží neuvěřitelná kouzla s atmosférou, která je na tomto aktuálním albu povážlivě melancholická. Náhlou ztrátu naděje jakoby nebylo možné nahodit. Netuším, zda je reálné toto album plně docenit, pokud se nepřekryje s vašimi vlastními myšlenkami či pocity.

Otvírák alba „Cellular“ se nebojí uvrhnout posluchače do elektronických krajin čistého chaosu. Jde o prvních pár vteřin, které nakonec zkrotí rytmus. Píseň mluví o tom, jak je dnešní společnost stále více sociálně odpojená a málem neschopná konverzace: „K čemu jsem dobrý?/ Nemám žádný signál“. „Supermarché“ se bojí vyjít ze stínu a čelit realitě života. Track zní jako dementní vojenský pochod, který dokonale ladí s lyrickými myšlenkami dystopické společnosti, jež vysílá své děti do boje. Tíha problémů naložená na ramena jedné osoby, s imperativem „všechno je tvoje vina“, se jmenuje Man Alive!, a má „naštěstí“ jen 45 minut.

Myšlenky existencialismu zhusta prostupují celou nahrávkou. V jejím sklíčeném tónu je snad jediný náznak jasnosti, a to především v Archyho schopnosti umně rozebrat své nejistoty a potenciální pády, z nichž se lze pomocí přátel alespoň částečně zbavit, jsou-li nějací... Hudba na tomto záznamu vykresluje obraz osamělého muže, který se v husté mlze za svitu tušeného Měsíce nemůže dopátrat odpovědí.