Dry Cleaning: New Long Leg

"Chci dát světu něco pozitivního, ale je to, kurva, těžký, protože jsem plná jedovatýho vzteku"

Od první skladby svého debutového EP Sweet Princess (2019) dali britští Dry Cleaning jasně najevo, že asi nebudou kapelou mnoha hudebních poloh. Zatímco jejich současníci, jako Squid nebo Black Midi, nabízejí širokou hudební paletu žánrů a stylů, Dry Cleaning si vystačil s jedním vzorcem.

Frontmanka Florence Shaw je v londýnské kapele Dry Cleaning od založení v roce 2018. Je také činná na poli vizuálního umění. Do projektu Dry Cleaning se zapojila tím, že do hudby kytaristy Toma Dowse, basisty Lewise Maynarda a bubeníka Nicka Buxtona začala číst svoji poezii. A u toho už zůstalo. Její projev je na první poslech suchý, monotónní a bez šťávy. Vracel jsem se k nahrávce s trochou námahy. Přiznávám, že tím nejhlavnějším důvodem, proč jsem se do New Long Leg několikrát pozorně zaposlouchal, bylo jméno producenta, kterým není nikdo menší než John Parish.

Florence Shaw není první umělkyní, která pracuje s texty tímto způsobem. Mluvení, nikoli rapování, které upřednostňuje před zpěvem, známe z mnoha bočních projektů Patti Smith nebo Johna Coopera Clarka. Na rozdíl od Smithové nebo Clarka však z úst Florence vycházejí texty nepředvídatelným způsobem. Její projev, jakoby nahodilý, většinou ignoruje verše a refrény, aniž by to nějak ubližovalo celku nebo si nerozumělo s hudbou. Zábavné je pak vnímat kytaru Toma Dowse, jak kličkuje mezi jejími slovy. Výsledkem je, že jeho kytarové linky putující od fráze k frázi, jen zřídka stagnují. Tento riff-to-riff je ozdobou celé desky.

Baví mě vlastně i to, jak se Dry Cleaning nesnaží o žádný druh katarze, nechají vás prostě být s ironickými, nebo úplně obyčejnými texty-komentáři – „Je to smůla, pokud jste stromem, který zůstal na okraji dálnice.“ „Ty hajzle, to je můj nákupní vozík, ke kterýmu se blížíš!“ Deklamující vokál Florence Shaw podtrhuje volný proud vědomí. Obrazy kousavých vjemů se často konkretizují až v závěrečné pointě: „Zelené jídlo, hnědé jídlo/ Mozek je čímsi nahrazen/ Tyhle a tamty a taky tyto/ Vznášející se knedlík, pytlíkovité oči/ Řídím tuhle úzkostnou loď/ Vrtulník krouží/ Kalašnikov se nemůže dočkat/ Je to glam muzikál/ Da dada da…“ (More Big Birds) Hudba se rytmicky posouvá a ukrývá spoustu skvělých melodických nápadů.

Možná nejpřekvapivější věcí na Dry Cleaning je to, že se jim podařilo zformovat tento umělecký přístup do mimořádně poslouchatelné formy. Odvodit z mluveného slova emoci je těžké. Lidé v písni logicky hledají melodickou chytlavost. Myslím si ale, že nahrávkou New Long Leg lze oslovit širší publikum. Deska netěží ze současných trendů. Skutečnost, že se jedná o debut, otevírá vzrušující potenciál. Jsem upřímně zvědav a těším se, kam to skupina Dry Cleaning dotáhne příště?!