Tom Verlain (13. prosince 1949 Morristown, New Jersey – 28. ledna 2023 New York)

„Nebyl nikdo jako Tom. Měl dětský dar přeměnit kapku vody na báseň, která nějakým způsobem zplodila hudbu. Protože neměl děti, uvítal v posledních dnech nezištnou oporu od mé dcery Jesse a mého syna Jacksona.“

Tom Verlain se narodil jako Thomas Miller v New Jersey. Jeho umělecké jméno je odkazem na francouzského básníka Paula Verlaina. Na Sanford School se seznámil s Richardem Meyersem, který přijal umělecké jméno Richard Hell. Oba nakonec ze školy utekli a v roce 1968 se usadili v New Yorku. Verlaine a Hell spolu s bubeníkem Billym Ficcou založili v roce 1972 kapelu The Neon Boys. Brzy se rozešli. V roce 1973 přivzali čtvrtého člena, kytaristu Richarda Lloyda, přejmenovali se na Television a v roce 1977 vydali ikonické debutové album Marquee Moon. Jenomže na nikoho ve své době nezapůsobili natolik, aby je přizval na velká pódia, deska se nedostala do amerických žebříčků, byla přehlížená. V roce 1978 vydávají druhou, vůbec ne špatnou desku Adventure. Kapele ale pomalu docházel dech, nechtěli se opakovat, a tak končí!

Verlaine brzy vydal sólové album, které zahájilo jeho plodnou kariéru v osmdesátých letech. Je škoda, že jeho sólo desky zůstávají přehlíženy, zejména první tři stojí za podrobnou reflexi. Tom Verlain se na krátkou dobu usadil v Anglii, snad i proto, že se mu tam dostalo mnohem kladnějšího přijetí než v rodné Americe.

V očích Toma Verlaina je vidět neprůbojnost a andělská krotkost. Jak sympatické, ale nepraktické! Tom Verlain dál vydával velmi zajímavá sólová alba. Patti Smith ho oslavovala jako „kluka, se kterým stojí za to přijít o panenství“. Lou Reed propašoval tajně recorder do jedné z televizních show, aby si nahrál Tomův koncert. Skladbou Kingdom Come přispěl Bowiemu na jedinečnou desku Scary Monsters (and Super Creeps) (1980). Podílel se na mnoha písních Patti Smith. Stále byl ale v pozadí všeho a všech, přitom hrál první kytarovou ligu.

Počátkem devadesátých let se jeho někdejší kapela Television reformovala, nahrála jedno studiové album (Television) a živou nahrávku (Live at the Academy, 1992); nějaká další kontinuální tvorba ale nevznikla. V roce 1997 se diskutovalo o možnosti produkce druhého alba Jeffa Buckleyho, což mohla být ohromná hudební událost, kdyby se tentýž rok Buckley neutopil.

Tom pokračoval na turné se svou kapelou Television, hráli písně převážně z Marquee Moon: v letech 2014 a 2016 koncertovali zejména po Evropě. V roce 2016 vydává Verlain svá poslední dvě alba: vokální Songs and Other Things a instrumentální Around.

V žádné vzpomínce na něj není komentář k jeho hlasu, jehož jímavost, nebo přesněji naříkavost, byla docela originálním znakem, který mi u pozdějších, čistě instrumentálních alb chyběl. Jeho hra na kytaru je stále ohromující, od třepotavých, zpívajících linek až k hlučným bouřím… Kdykoli uslyšíte kytarové sólo, které zní jako bublinky myšlenek nad hráčovou hlavou – slyšíte zvuk Toma Verlaina.