Tucker Zimmerman: Dance of Love

Label: 4AD

„Nemyslíš, že je čas zjistit, proč svět pláče? Nebo je prostě příliš snadné to dál popírat?“

Tucker Zimmerman je americký zpěvák, skladatel a hudebník, který se narodil v roce 1941 v San Franciscu. Jeho hudební kariéra začala v 60. letech, kdy se stal součástí folk-rockové scény. I když není široce známý v mainstreamu, získal si uznání pro svůj jedinečný styl, který spojuje prvky folku a rocku s občasnými experimenty.

Jeho debutové album Ten Songs z roku 1969 produkoval Tony Visconti, což mu zajistilo pozornost i Davida Bowieho, který tuto nahrávku řadí k nejinspirativnějším zdrojům. Přestože se album nestalo hitem, stalo se kultovním mezi fanoušky alternativní hudby.

Dnes, ve věku 80 let, se Zimmerman stal inspirací také pro mladší generace. Americká písničkářka Adrianne Lenker z indie kapely Big Thief ho dokonce označila za jednoho z největších skladatelů všech dob. Snad i proto se Lenker a její kapela rozhodli spojit své síly s Zimmermanem, což vedlo k nahrání alba Dance of Love, na kterém Adrianne a její kapela přinášejí svěží energii a přitom nechávají vyniknout Zimmermanovu hudebnímu stylu.

Jsou zde výrazné texty plné vděku a introspekce. V písni The Seasons reflektuje Zimmerman radost z prosté existence, když zpívá o štěstí být naživu. Nobody Knows je meditativní skladba, která oslavuje nejistoty života a neznámo, zatímco Leave It on the Porch Outside má formu hravého dialogu mezi Zimmermanem a jeho manželkou, nabádající k odložení předsudků a sdílení radosti. Album působí jako intimní setkání hudebníků, kteří sdílí své životní příběhy a humor, což je doplněno minimalistickou, ale bohatou produkcí. Jedním z kurióznějších momentů alba je píseň The Ram-a-lama-ding-dong Song, která má podobně humornou atmosféru jako skladba Spud Infinity od Big Thief. V úvodu Zimmerman s úsměvem pokládá otázku: Má někdo kazoo? A přestože kazoo nikdo nemá, Lenker objevuje nějakou starou hornu, která do skladby vnáší pořádnou dávku hravosti.

Album Dance of Love přináší zajímavý mix Zimmermanova zaprášeného, ale jemného hlasu, a silné energie kapely. Například již zmíněná Nobody Knows evokuje náladu bluesového jamu ve stylu Toma Waitse či Marka Knopflera. Přestože Zimmermanova hudba neztratila nic ze své autenticity a introspektivního charakteru, kapela Big Thief ji dokázala doplnit novými harmoniemi, texturami a dodat jí čerstvý náboj.

Dance of Love připomíná, že spolupráce mezi generacemi může přinést neotřelý pohled na hudbu a toto album je důkazem toho, jak transformační může být takovýto dialog mezi staršími a mladšími umělci.