Nahoru po schodišti dolů čili Leporelorost
„Jsi nevšímavý k všedním dnům v očekávání něčeho velkého...“
Antoine de Saint-Exapéry
Schody do nebe, staré schody zámecké... anebo! Vila Doris a její galerie Na Schodech! A z těch schodů, v různé výši a z různého úhlu (i z různého úhlu pohledu) je možno vidět nevídané. Umění kresby tužkou – o to náročnější, oč jednoduché se laikovi může zdát! Aby černobílé krásno Jany Kratochvílové (9 let), Ivanky Chládkové a Jakuba Krmely (10 let), Lucie Stupkové a Richarda Fahmera (11 let), Moniky Večerkové a Michala Stupky (13 let) a Lenky Tomiové (15 let) oslovilo a pohladilo v závěru celoročního výtvarného snažení, je nutno zmínit ateliérové zázemí staronové Vily Doris a tvůrčí osobnost Aleše Kauera výtvarníka, básníka, člena Divadelního studia a vedoucího výtvarného kroužku Vily Doris.
A tak od jednoho všedního dne se očekávání dočká velkého zviditelnění. Fantazie, kónkrétno a zručnost členů výtvarného kroužku. Výstava, skutečná expozice menších i nepřehlédnutelných prototypů. Jste vítáni!
Vše navíc rámováno poetickým slovem. Tak se představuje LEPORELOROST, dílko-dílo-rukodělný opus sui generis, nabízející ilustrace výše uvedených mladinkých, kreslířů k poetickým reflexím a jazykovým hříčkám Aleše :Kauera, z jehož samizdatové manufaktury vychází v roce 2007 již třetí básnická sbírka!
Forma leporela nemusí být chápána jako samozřejmá dětská hračka! Neměla by být vnímána ani ve své dávné prapodstatě – leporelo je původně rozkládací obrázková knížka, jejíž pojmenování je odvozeno od Leporella, sluhy dona Juana, který opatroval album pánových milenek! Mělo by být spíše přijato jako svébytný výtvarný projev, jenž obohacuje. Ostatně výtvarník, který své žáky. vede k osobitému ztvárnění předem daného textu, již – má z roku 2004 svá leporelová Slova rybích kůstek! Leporelorost roste slovem Kauerovým a rozrostlo se kresbami osmi dětí, které pochopily myšlenku, nápad, slovo a po svém uchopily! Symbióza veršů a obrázků. Než sami nahlédnete, neb knížečka je k mání, náznakem přijměte: ...je-li Vám zle z Francie, kde jedí šneky jako veky, pak punkpelišky potěší! Nevíte-li, kdo je velrýba, pak další text a obrázek napoví! Musí Vás dále dojmout vztah pavouka a mouchy! Nepotřebuje snad vysvětlení komiks, nepotřebuje ho ani komix! Když Vaše oko zhlédne osud španělského ptáčka a jeho kuchaře, již nikdy si v restauraci neobjednáte tuto českou specialitu! Tušíte vůbec, jak důležití jsou strašáci nastražení na kůlech jak panáci?! Chcete nalézt v lese tikavé haiku? Víte, jak je to s červíky, kteří hlodají nikoli v nás, ale sobecky v jablku?! Jste si vědomi toho, že i pluh i hrábě mají zuby, že hore dole hledáme, co neustále ztrácíme?! Kdo nám zodpoví černé ptáky v bílém nebi či bílé vrány v čemozemi?!
To vše vykvetlo a v plod lákavé chuti zraje v LEPORELOROSTU dětské ruky a fantazie a ve verši Kauerově.
Eva Pálková, Šumperský a jesenický deník, 26. června 2007