Reakce Jiřího Kuběny na kauzu "Divadelní klub"

Milý náš Alši,

oklikou přes Poukary dochází k nám ...konec Divadelního klubu?!

Reagujeme opožděně (= přetíženost – ovšem nevýdělečnými - „zakázkami“, termíny). Ale jedno nám to určitě není. Velmi by nás mrzelo, kdyby zanikl podnik tak vpravdě kulturní, jako ten Tvůj, ten Váš - a žijící přitom doslova z prázdné dlaně. Ale z hořících srdcí! Nikdy nezapomeneme, cos udělal pro slávu Moravy, Jihlavy – Slova! A co dej Bůh – ještě uděláš.

Lze se jen modlit – to jest spolehnout na milosrdenství Boží: bušit na zavřené dveře a do kamenných srdcí - a neustávat.

Bohužel by nás však nepřekvapilo, kdyby to – jako ze zazděné hrobky – bylo zabušení poslední. Na to i Kristus Ježíš sám zná jediný recept: vytřepat prach z opánků svých – a jít dál.

Tvé rozhořčení, spravedlivé roztrpčení – je zcela na místě. Lehké to není – a lehké to – stejně jako já - i když docela jinak než já za komunismu – mít nebudeš. Řekl bych: jen zákeřnější. Tehdy hranice mezi dobrým a zlým, nocí a dnem běžela jasně. A mohli jsme doufat v zvrat.

Kapitalismus – zejména ten dnešní, divoký – je mimořádně vražedný ke světu ducha. Jak je to všechno hnusné: vláda Peněz, Zisku! A hrubé – teror daleko nejmaterialističtější účelovosti (= jen zisk, a pytel peněz!) a podlá jedinovláda kultu poživačnosti, blbské „zábavy“. Nikdy jsem nebyl – a ani nebudu - komunista,. ale tohle je horší. Tady jsou svatodušní dary rdoušeny zaživa, za lhostejného přihlížení veřejnosti, pod tyranií censurujících (krutě vládnoucích) medií. Vím, že Ti to nepomůže: ale jsme s Tebou.

Dnes tak proklamované „Svobodě“ ani trochu nevěř. Pokud nebude ve službách všeobecného zotročení „trhem“, Ziskem za každou cenu, Penězi, nechá Tě tahle slavná „svoboda“ vykrvácet někde v rohu, pod schody svého výborně prosperujícího Fora maxima – bez mrknutí oka. Je jediná Svoboda: v plnění Vůle Boží. V následování Boží Milosti. Tedy: v tom právě proto božském, že absurdním. Právě proto absurdním, že božském.

Poroučíme Tebe, i Tvého Zdeňka Stejskala Ochraně Boží. A pomoci Panny Marie !

Jsi statečný: vydrž – ve Jménu Páně = Slova (U)činěného Tělem.

Zdravíme a objímáme Vás:
Vaši Bítovští Jiří a Kája.

P.S.
Vůbec nepochybuj, že bych Tě - bychom Tebe, Vás rádi viděli. Ale musím vydržet u svého psaní – ještě tento rok (ještě do konce roku!). Pak už si musím dát pozor – na tu mučírnu. Nic neslibovat – a uvolnit si ruce. Jak my žijeme: Kája je andělsky hodný: a já – už to potřebuju. Únava! Ale na Vás si pak čas naleznu, kdyby trakaře padaly! Nejsi mi vůbec lhostejný: právě naopak! Ale je mi: 77. Jsi krásný – v boji s celým blbým světem. Vydrž!