Kino Peklo: Hic sunt queer populi
Ondřej Terezie Krystyník, Jan Škrob, Anna Sedlmajerová, Aleš Kauer, TK, portál Psí Víno (září)
„V druhé polovině letošního srpna se konal již osmý ročník literárně-hudebního festivalu Kvílení; poprvé však v Praze, konkrétně v klubu Za Školou a v areálu Muzea literatury. Právě v areálu muzea se během druhého festivalového dne odehrála série autorských čtení níže zmíněných autorstev.
Moje dramaturgie sledovala dvě konkrétní linky. Tou první je pomyslný „collab“ autorských, nakladatelských či jednoduše přátelských kolektivů. Ondřej Terezie Krystyník a Anna Sedlmajerová mají za sebou publikaci v edici Mlat (nakl. Větrné mlýny) a též nominaci na Cenu Jiřího Ortena. TK je spolušéfredaktorkou Psího vína. Aleš Kauer vede nakladatelství Adolescent a festival Kvílení sám založil. Jan Škrob pak všechny dohromady spojuje. Ať už jde o společné vystupování či přímo spolupráci, případně úvahy nad současnou poezií (s Tomášem Gabrielem), je Jan Škrob výraznou osobností současné české poezie.
Druhá dramaturgická linka se zaměřovala na performativitu. Tedy přesněji na způsob, jakým vybraná autorstva veřejně čtou, nebo spíše vystupují. I z tohoto důvodu se každé z jednotlivých čtení odehrávalo na jiném místě pozemku muzea. V případě Anny Sedlmajerové šlo o blízkost křoví, Ondřeje Terezii Krystyníka obecenstvo sledovalo, jak čte na na malé vyvýšené loučce, TK si sedla na obrovský pařez, Jan Škrob se opřel o podstavec sochy vprostřed areálu a Aleš Kauer vlezl do fontány plné vody.
Každé z vybraných autorstev zároveň často vybočuje ze stále obvyklého formátu autorského čtení. Aleš Kauer poezii zhudebňuje, sám se doprovází na nejrůznější elektronické nástroje, spoluřídí hudební label a věnuje se videoartu. Jan Škrob je na tom podobně: je někdejší frontpersonou hudební skupiny Lipless Lincoln and the Sinners, jeho básně samy vybízejí k hlasitému čtení, k deklamaci. TK se kromě poezie věnuje i experimentální hudbě. Anna Sedlmajerová se objevuje na kulturních akcích, při nichž dochází ke spojení několika druhů médií a Ondřej Terezie Krystyník v textech využívá řady nejen duchovních performativních forem. Vedle toho též hraje na kytaru, vydání hudebních nahrávek ovšem zatím v plánu nemá,” píše k výběru Kino Peklo.
Básně naleznete v odkaze níže